Čedičový lom

Lomy se v naší obci vyskytují už začátkem 20. století. Lomy patřily jednotlivým hospodářům. Hlavní těžba se soustředila v lomu firmy Šupich u kulturního domu. Těžilo se i na Kodešově vrchu z obou stran od jednotlivých statků. Těžba v těchto lomech byla malá. V hlavním lomu se těžilo kamenivo a odváželo se vlečkou (úzkokolejkou) na podvalnících jednotlivým zákazníkům.

Po roce 1948 došlo ke znárodnění lomu. Podnik se jmenoval Severočeské kamenolomy a štěrkopísky, později Severokámen, nyní Tarmac Liberec. Těžilo se na dvě směny a bylo zde zaměstnáno na 30 pracovníků z Heřmanic a blízkého okolí. Po vytěžení hlavního lomu (u kulturního domu) se těžba přesunula do lomu v zatáčce na konci obce směrem na Dětřichov. Bylo provedeno několik komorových odstřelů, avšak kámen nebyl vhodný k drcení, neboť to byly velké balvany. Těžba zde byla ukončena a přesunula se na Kodešův vrch. Kamenivo se převáželo nákladními auty ČSAD k drtičce v hlavním lomu a poté se nadrcené odváželo nejdříve po železnici a po zrušení úzkokolejky v roce 1976 nákladními auty zákazníkům.

K tragické události v lomu došlo při předčasném výbuchu při komorovém odstřelu v únoru 1970. Zahynuli při ní 3 pracovníci (Josef Vršovský, Karel Zachariáš a Walter Colachia). Těžba byla zastavena v červnu 1989 a to především pro havarijní stav provozovny. Zařízení bylo zlikvidováno. Pracovníci přešli na provozovnu do Větrova, později do Horní Řasnice.